Nové perspektivy

Horizont, světové strany, pohyb Slunce a doby ledové v historii Země. Abychom ukázali realitu člověkem způsobené klimatické změny, rychlou proměnu alpského prostředí a mizení našich ledovců, instalace „Our Glacial Perspectives“ od umělce Olafura Eliassona zaměřuje pozornost na velké souvislosti v čase a prostoru a na vývoj Země.

Působivá, přístupná instalace z obloukových bran, ocelových prstenů a modrých skleněných panelů byla vytvořena v roce 2020 na zakázku společnosti Talking Waters Society ve výšce kolem 3 200 metrů na hřebeni severozápadně od Grawandu. Je dostupná krátkou, snadnou pěší cestou z horní stanice lanovky a otevírá velmi speciální pohledy na okolní horský svět a na celkový obraz ledu v historii Země.

Our Glacial Perspectives

V roce 2020 byla na hřebeni vedoucím z horní stanice Grawand severozápadním směrem k Grauen Wand vytvořena působivá, přístupná instalace z obloukových bran, ocelových prstenů a modrých skleněných panelů. Ve výšce kolem 3 200 metrů nabízí „Our Glacial Perspectives“ dánského umělce islandského původu, Olafura Eliassona, pohled do historie Země a jejích dob ledových, aby nás nepřímo upozornila na člověkem způsobenou klimatickou změnu. Instalace, která vznikla na zakázku Talking Waters Society, je dostupná krátkou, snadnou pěší cestou.

Putování dobami ledovými

Země prošla čtyřmi velkými dobami ledovými, během nichž byl zaledněn alespoň jeden pól. Pátá, kvartérní doba ledová, začala před zhruba 2,6 miliony let a trvá dodnes. Klimatické výkyvy v průběhu geologické historie Země lze vyčíst ze současné krajiny, geologických odkryvů a sedimentárních usazenin.

V první části své instalace „Our Glacial Perspectives“ nechává Olafur Eliasson návštěvníky na hřebeni ve výšce zhruba 3200 metrů projít velkými dobami ledovými po 410 metrů dlouhé cestě s devíti nerovnoměrně rozmístěnými obloukovými branami. Těmito branami se vstupuje a vystupuje z jednotlivých dob ledových, přičemž vzdálenosti mezi branami jsou úměrné různým délkám dob ledových a mezilehlým obdobím s teplým klimatem.

Celkový pohled

„Our Glacial Perspectives“ vede cestou dobami ledovými k nebeské sféře na nejvyšším bodě hřebene. Koule má průměr 7,34 m a je tvořena ocelovými prsteny, na nichž jsou umístěny skleněné destičky v různých odstínech modré. Horizont, světové strany a dráhy Slunce umožňují prožít rozměry prostoru a času.
Tímto způsobem Olafur Eliasson obrací pozornost k vývoji Země, změnám klimatu a jejich dopadům na naše životní prostředí – především na ledovce.

Cesta dobami ledovými Země

2,4 miliardy let na 410 metrech: na hřebeni z Grawandu k Grauen Wand procházejí návštěvníci pěti velkými dobami ledovými naší Země. Olafur Eliasson zviditelňuje a prožívá jejich trvání a časové úseky mezi nimi pomocí devíti obloukových bran.

Hurnonská doba ledová

Hurnonská doba ledová, nazývaná také – pozor, jazykolam! – paleoproterozoické zalednění, začala zhruba před 2,4 miliardami let. Asi 300 milionů let byla oblast kolem dnešního severního pólu nepřetržitě zaledněná, přičemž mořský led opakovaně pronikal až do nízkých zeměpisných šířek.

2,4 až 2,1 miliardy let před dneškem

Byla to s délkou asi 300 milionů let nejdelší doba ledová v celé čtyřapůlmiliardové historii Země. Tato éra byla pojmenována po Huronském jezeře v Severní Americe, kde sedimentární horniny umožňují důležité závěry o tehdejších pohybech ledovců. Jako možná příčina této doby ledové se diskutuje pokles obsahu metanu, důležité složky původní atmosféry a vysoce účinného skleníkového plynu. „Viníkem“ poklesu obsahu metanu by měl být „vynález“ fotosyntézy sinicemi, který vedl k postupnému nárůstu kyslíku v atmosféře. Na konci hurnonských zalednění se objevily první eukaryota, organismy s pravým buněčným jádrem, k nimž patří i savci, a tedy i my, lidé.

– Text: Ch. Spötl, Univ. v Innsbrucku

Kryogen

Kryogen začal před zhruba 720 miliony let a trval asi 90 milionů let. Mnoho naznačuje, že v této fázi byla Země dvakrát téměř úplně zaledněná („sněhová koule Země“).

720 až 630 milionů let před dneškem*

Druhá nejstarší doba ledová v historii Země zahrnuje geologicky velmi vzrušující období, které vedlo ke dvěma téměř úplným zaledněním Země až do blízkosti rovníku – známým také pod názvem Sněhová koule Země. Jako možný spouštěč těchto gigantických klimatických změn se uvádí rozpad tehdejšího superkontinentu Rodinie, spojený s masivním výlevným bazaltovým vulkanismem. Není náhodou, že právě na konci kryogénu se objevily první mnohobuněčné živočišné organismy.

* Začátek kryogénu před 850 miliony lety, zobrazený na cestě, vychází z zastaralých informací. Před několika lety byla tato stratigrafická hranice posunuta na 720 milionů let (např. ICS-GeologicalTimescale2020-03). Přesně řečeno by se oblouk 3 musel posunout trochu blíže k oblouku 4.

– Text: Ch. Spötl, Univ. v Innsbrucku

Andyjsko-saharská doba ledová

Andyjsko-saharská doba ledová začala zhruba před 460 miliony let a trvala „jen“ 40 milionů let. O tom svědčí stopy zalednění v dnešní Jižní Americe a severní Africe.

460 až 420 milionů let před dneškem

Toto geologické období, nazývané též hirnantické zalednění, stále vyvolává odborníkům značné obavy. Jasné stopy zalednění se nacházejí v západní Africe a Andách, které v té době, dlouho před otevřením Atlantiku, ležely u jižního pólu. Jako spouštěč tohoto globálního ochlazení a polárního zalednění se diskutuje počínající evoluce suchozemských rostlin. Zatímco zemský povrch byl až do doby před zhruba 460 miliony let bez vegetace (pokud pomineme lišejníky), rozrůstající se rostlinná pokrývka se vyvinula v nový klimatický faktor, neboť masivně urychlila chemické zvětrávání hornin a tím vedla ke snížení skleníkového plynu oxidu uhličitého v atmosféře.

– Text: Ch. Spötl, Univ. v Innsbrucku

Doba ledová Karoo

Tato doba ledová začala zhruba před 360 miliony let a trvala asi 100 milionů let. Zalednění pokrývalo obrovský někdejší jižní kontinent Gondwanu.

360 až 260 milionů let před dneškem

Tato doba, známá také jako permo-karbonská doba ledová, na konci prvohor zahrnovala rozsáhlé zalednění tehdejšího velkého kontinentu na pozici jižního pólu, nazvaného Gondwana, který se později rozpadl na dnešní kontinenty Afriku, Jižní Ameriku, Indii, Antarktidu a Austrálii, na nichž lze dnes stále nalézt stopy těchto velkých zalednění (mj. v poušti Karoo v Jižní Africe, odtud název). Jedním z faktorů vyvolávajících klimatické ochlazení mohl být předchozí karbon, během něhož se ukládaly obrovské množství organických látek, čímž se atmosféře odebralo velké množství uhlíku; to znamenalo rekordní pokles obsahu atmosférického oxidu uhličitého a tím výrazně snížený skleníkový efekt.

– Text: Ch. Spötl, Univ. v Innsbrucku

Kvartérní doba ledová

Dnes žijeme v teplé fázi nejmladší doby ledové, která začala zhruba před 2,6 miliony let. Poslední studená fáze dosáhla svého vrcholu před zhruba 25 000 lety. Od zhruba 11 700 let se nacházíme v meziledovém období.

2,58 milionu let až dodnes

Nejmladší doba ledová je jediná v celé historii Země, která vedla k zalednění obou polárních oblastí (samotný severní pól, jelikož leží v oceánu, nemůže být zaledněn, ale rozsáhlé části Severní Ameriky, severní Sibiře a samozřejmě Grónsko ano). Kvartérní zalednění začalo zhruba před 2,6 milionu let v Arktidě a vedlo k "horské dráze" klimatu s delšími studenými fázemi (dobami ledovými) a kratšími teplými fázemi (meziledovými dobami). Žijeme v takové teplé fázi již 11 700 let, která následovala po zhruba 100 000 let trvající studené době, nejmladší době ledové. Ta dosáhla svého vrcholu zhruba před 25 000 lety a způsobila silný nárůst ledovců, mimo jiné i zde v Alpách; hladina moře klesla až o 130 m.

– Text: Ch. Spötl, Univ. v Innsbrucku

Nebeská sféra

Nebeská sféra je dutá koule, která obklopuje pozorovatele s pomyslnou nebeskou klenbou. Cesta dobami ledovými končí ve výšce 3212 metrů u nebeské sféry, centrální části instalace „Our Glacial Perspectives“ od Olafura Eliassona. Je tvořena ocelovými prsteny, které jsou osazeny skleněnými destičkami v různých odstínech modré. Ocelové prstenyjsou umístěny tak, že jako astronomický nástroj zobrazují dráhu Slunce na obloze během obou slunovratů a obou rovnodenností. Další ocelové prsteny vyznačují horizont, osy sever-jih a východ-západ. Na každém z prstenů jsou navíc v symetrických intervalech umístěny skleněné obdélníky, které umožňují určit aktuální denní dobu.

Odstíny modré

Skleněné tabule připevněné k ocelovým prstenům jsou v různých odstínech modré. Jsou inspirovány cyanometrem, stupnicí vyvinutou koncem 18. století k měření intenzity barvy oblohy. Barevné sklo filtruje a odráží světlo a sluneční záření, čímž vytváří jakousi miniatmosféru.

Význam

Horizont, světové strany, pohyb Slunce, atmosféra a značení dob ledových: to vše odkazuje na velké souvislosti času a prostoru, na vývoj Země, její klimatické výkyvy a doby ledové a v neposlední řadě na člověkem způsobenou klimatickou změnu a její dopady na alpské prostředí a ubývající ledovce. I Hochjochferner u paty instalace se rozpadá.